Achát patří mezi minerály, které příroda proměnila v malé umělecké dílo. Na první pohled zaujme především svou kresbou – jemnými proužky, soustřednými liniemi, vlnami i nepravidelnými obrazci. Některé kusy jsou téměř průsvitné a nenápadné, jiné hrají odstíny bílé, šedé, hnědé, červené či oranžové. Právě tato rozmanitost je jedním z důvodů, proč lidé achát obdivují už tisíce let.
Achát je odrůdou chalcedonu, který patří do rozsáhlé skupiny křemene. Nejčastěji vzniká v dutinách vulkanických hornin. Do volného prostoru postupně pronikají roztoky bohaté na oxid křemičitý a na stěnách dutiny se začínají ukládat jednotlivé vrstvy. Jedna vrstva za druhou tak vytváří charakteristickou kresbu achátu. Celý proces probíhá velmi pomalu a výsledná podoba kamene závisí na podmínkách, které při jeho vzniku panovaly.
Zvlášť působivé jsou achátové geody. Zvenčí mohou připomínat docela obyčejný kámen, ale po rozříznutí se uvnitř objeví barevné vrstvy a někdy také dutina pokrytá drobnými krystaly křemene. Dokud se geoda neotevře, její skutečná kresba zůstává ukrytá. I proto může být rozříznutí takového kamene malým překvapením.
Významná naleziště achátu se nacházejí například v Brazílii, Uruguayi, Mexiku, Indii, USA, Německu nebo na Madagaskaru. Acháty však můžeme najít také v České republice. Známé jsou především lokality v Podkrkonoší a severovýchodních Čechách, kde se objevují krásně kreslené acháty společně s dalšími odrůdami křemene.
Achát provází člověka už od starověku. Používal se k výrobě pečetidel, amuletů, ozdobných předmětů i šperků. Jeho jméno bývá spojováno s řekou Achates na Sicílii, dnešní řekou Dirillo, kde se podle historických pramenů tyto kameny nacházely už ve starověku.
Zajímavostí je také schopnost achátu přijímat barviva. Díky jeho jemně pórovité struktuře lze některé vrstvy obarvit výrazněji než jiné. Barvení achátů proto není moderním vynálezem – různé metody zvýrazňování jejich kresby se používají už po staletí. Výrazně modrý, růžový, zelený nebo fialový achát tak může být skutečným přírodním achátem, jehož původní barva byla následně upravena.
A možná právě v tom spočívá největší kouzlo achátu. Příroda při jeho vzniku nepracuje podle jediné šablony. Každá dutina, každá vrstva i každá změna podmínek zanechá v kameni vlastní stopu. Když se achát rozřízne a vyleští, odhalí kresbu, která byla uvnitř horniny ukrytá miliony let – a dva naprosto stejné kusy prakticky nenajdete.
