Velikonoce

Velikonoce jsou jak u nás, tak i u našich sousedů důležitým svátkem stejně tak, jako Vánoce. Je to především křesťanský nejdůležitější svátek, protože se jedná o oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Avšak jsou to i svátky, kdy všichni společně vítají jaro a oslavují lidové tradice, které jsou se svátky spojené. Známe jistě všichni, že kluci chodí s pomlázkou, nebo lidově řečeno s „tatarem“. Jedná se o svazek spletených vrbových proutků, které jsou na konci ozdobeny barevnými pentlemi. Dříve si každý chlapec či muž pletl pomlázku sám, ale dnes už jsou snadno dostupné v obchodech, ale mnoho tatínků i tak rádo učí své syny učí pomlázku plést.

Tyto tradice se dodržují převážně na vesnici. Muži chodí v tradičních krojích a vřele oslavují.

Naším tipem na Velikonoce je především to, abyste všechno zvládli s klidem a svátky oslavili přesně tak, jak si představujete. Můžete si k tomu zapálit některou z našich svíček, či provonět dům díky vonným voskům vloženým do aromalamp.

Historie Velikonoc

Je jisté, že Velikonoce mají původ v pohanských svátcích. Dříve byly oslavou jarního slunovratu, ale postupně se díky křesťanství stal tento svátek jako znovuzrození Ježíše Krista. I když sám Ježíš Kristus Velikonoce slavil, protože se více méně časově překrývají s židovským svátkem Pesach. Tento židovský svátek je připomínkou doby, kdy se Izraelité osvobodili z Egyptského otroctví díky boji Mojžíše, který převedl svůj lid ke svobodě přes Rudé moře. Mezitím řada pohanů slavila příchod jara i naší slovanští předkové.

Nebylo to jen tak. Církev naplánovala svátky na dobu, kdy už lidé slavili pohanské svátky. Tím se z pohanských svátku postupem času staly křesťanskými. I přes snahu církve, přetrvalo do dnešní doby mnoho pohanských zvyků.

Jako například, když vyprovodili Moranu (bohyně smrti) a tím definitivně ukončili zimu a přivítali jaro. I zapichování větviček vrby tzv. „kočiček“, do země na krajích pole. Dokonce i jarní úklid je slovanský zvyk, kdy hospodyňky uklízely své obydlí a špínu a prach spalovaly. I šlehání pomlázkou je slovanský zvyk a je starší než křesťanství. Až na to, že dříve se šlehali všichni, ženy i muži. Barvení vajec je také slovanský zvyk, kdy vejce barvili převážně na červeno. Polévání vodou se na mnoha místech České republiky už nekoná, ale na našich sousedů na Slovensku, se tato tradice dochovala do dnes.

Tradice

Popeleční středa

Byl to hlavně den, kdy se v domácnostech uklízelo a vymetaly komíny. Podle tradice, když se v tuto středu budete mračit, tak už se budete mračit každou středu v následujícím roce. Tak se nezapomeňte usmívat, abyste se mračení vyvarovali.

Zelený čtvrtek

Byl dnem odpuštění, kdy se hříšníci vraceli k víře a suché větve církevního stromu se opět zazelenaly. Všichni časně vstávali, aby se omyli rosou. Hospodyně vymetly smetí a odnesly je na křižovatku, aby v domě nebyly blechy.

Velký pátek

Je den, kdy zemřel Ježíš Kristus. Hlavně je to den Velikonoc, kdy je možné se najíst jen jednou a to bez masa. A v tento den se neslouží mše svatá. Také by tento den neměl být rušen všedními starostmi.

Bílá sobota

Na bílou sobotu se křížky vytvořené z ohořelých dřívek nosily na pole, a zabodávaly do země, aby bylo pole úrodné. Také se na bílou sobotu uklízelo a bílilo. Vše se připravovalo na Boží hod velikonoční, takže hospodyňky pekly beránky a mazance, vařily jídlo na nadcházející den, zdobily vajíčka a chlapci pletli pomlázky.

Boží hod velikonoční

Tento den se pokřtily všechny velikonoční pokrmy. Víno, mazanec, vejce, beránek a chleba.

Velikonoční pondělí

Konečně velikonoční pondělí, kde se hoduje a chodí s pomlázkou. Pomlázky jsou z vrbového proutí ozdobené mašlemi. Chlapci šlehají děvčata pomlázkou a říkají různé říkanky, za odměnu dostanou vajíčko nebo něco sladkého. Avšak všude to není stejné a zvyky jsou v jednotlivých krajích odlišné.

Ke vkřesťanským svátkům patří bezesporu i křesťanské motivy. Podívejte se na naši nabídku náboženských šperků, která je velmi bohatá.

Co nesmí o Velikonocích chybět?

Kraslice

Kraslice mohou být různé. Může to být na tvrdo uvařené vejce nebo vyfoukané duté. Ozdobené různými vzory a symboly. Vejce byla odměna pro koledníka, který dívky vyšlehal a tím si zasloužil kraslici. Vajíčko je prastarý symbol nového života. Důležitou barvou na kraslicích je červená. Červené vejce dávala dívka chlapci, na kterého si tajně myslela. Aby bylo darované z lásky muselo být vejce plné. My Vám můžeme nabídnout vejce z kamenů nebo himalájské soli, která nejsou jen pouhou dekorací, ale také mají své pozitivní účinky.

Beránek

Velikonoce si bez beránka snad už neumíme ani představit. Symbol beránka je znám už několik století. Symbolizuje památku na Ježíše Krista, který byl nevinný a obětavý. Avšak židovský bůh byl chápán jako pastýř, který se stará o své stádo oveček. Jaro je obdobím znovuzrození, proto jsou i mláďata symbolická právě v období Velikonoc.

Mazanec

Svým tvarem připomíná slunce, kterého bude v následujících dnech víc a víc. Vršek bývá často rozříznutý do kříže, což připomíná ukřižování Krista.

Rozzářené šperky, které symbolizují slunce prosvětlí i těch pár dnů, které by mohly být zamračené.

Jidáše

Jedná se o sladké pečivo, které se stáčí do uzlů. Je to proto, že Jidáš se po zradě Ježíše, oběsil. Pečivo je pomazané medem a věřilo se, když se sní brzo ráno na Zelený čtvrtek, zaručí to dlouhý život.

Pomlázka

Pomlázka je jednou z nejdůležitější částí Velikonoc. Je spletené vrbové proutí. Chlapci a muži chodí po svých známých a šlehají dívky a ženy. Pomlázka není symbolem ublížení, i když to někdy může bolet. Právě naopak. Je to symbolem toho, že mají muži zájem o ženy. Musí být vyšlehány, aby byly celý rok zdravé, krásné a udržely si plodnost, za to dostanou chlapci ozdobené vajíčko. Avšak nenavštívené ženy se mohou cítit uraženě.

Na Velikonoce jistě všichni chceme, abychom měli krásnou výzdobu, která by navodila Velikonoční náladu. Jako třeba naše vejce z červeného onyxu, nebo mýdlo z Himalájské soli.

  

Celý náš tým Aranys, vám přeje Veselé Velikonoce.